Tyto tři slova přesně vystihují naše životní priority. Zahájili jsme druhou sezónu winter classic v Dambořicích a zase jsme toto setkání posunuli o level výše. Kája, který urputně bojuje o zákaladní sestavu, ukázal, kde je jeho největší síla a dovezl luxusní pečený bůčíček a plzničky. Takže po vydatné svačince, pivku a tatranském čajíku jsme rozhodili hokejky jako za mlada a hra mohla začít. Bylo nás jedenáct, takže se mohlo střídat , doplňovat tekutiny a probírat aktuální dění na ledě. Hokej to byl nádherný. Jedna individuální finesa střidala druhou a ty kombinace plné zadovek, křižení, tandemů a nahrávek z jedničky nebraly konce. Hodina a půl utekla jak nic a už jsme si to šněrovali na vyvrcholení akce k našemu benjamínkovi Radkovi, který se nenechal Kájou zahanbit(také bojuje o základ) a připravil asi tunu tataráku a tisíc topinek. A ta zázvorová mě hřála ještě druhej den na poradě. Jen to moje rameno po Aldově péči pořád nefunguje. Doufám, že si to letos ještě zopakujeme, bylo to špica. Zdarec.